Airbnb začíná ve světě podléhat regulacím, které se liší od města k městu. Některá města, jako je třeba Berlín nebo Barcelona, regulují pronajímání bytů přes Airbnb například počtem pokojů, které mohou hostitelé turistům pronajímat. Jinde se zase pronajímání bytů přes Airbnb reguluje počtem dnů, po které mohou majitelé bytu nemovitost pronajmout.

Anglie, Španělsko či Francie?

V Amsterdamu, v Londýně, v Barceloně či v Paříži jsou majitelé bytů omezováni počtem dnů, po které mohou turistům byty pronajímat. V holandském Amsterdamu, kde je byt dovoleno pronajímat na 60 dnů, či anglickém Londýně, kde se smí být pronajmout na 90 dnů, dokonce Airbnb automaticky maže nabídky, které povolený limit překračují.

Jak majitelé zákony obchází?

Stejně jako u ostatních zákonů, i toto omezení se majitelé bytů naučili velmi rychle obcházet. Například v Amsterdamu nebo v Londýně se hostitelé po uplynutí povoleného limitu se svými nabídkami přesunou z webu Airbnb na konkurenční platformy, jako je Wimdu nebo 9Flats. Tam se na ně totiž zákony nevztahují a majitelé mohou byty dále bez starostí pronajímat. Někteří z nich se na tyto platformy dokonce přesunou nastálo, a je téměř nemožné je jakkoli kontrolovat.

„Druhou možností, kterou majitelé často praktikují, je to, že po uplynutí 60 či 90 dnů hostitel svoji nabídku na pronájem bytu na Airbnb vymaže a zaregistruje ji znovu s odlišnou adresou, takže se byt nachází jen o pár metrů dál. Nová nabídka potom na Airbnb působí, jako by se jednalo o jinou nemovitost,“ vysvětluje Matěj z Blahobytů.

Je možné povolený limit překročit?

Jak v případě Amsterdamu, tak v případě Londýna je možné limit 90, resp. 60 dnů překročit. Pronajímatel bytu si však musí zařídit takzvaně hostitelskou licenci.

Její žadatel vyplní tzv. „Exemption Form“ za účelem vynětí z denního limitu. V rámci schvalovacího procesu musí souhlasit, že jeho data budou sdílena s místním úřadem, popř. s jinými veřejnoprávními subjekty.

S licencí se pojí povinné poplatky, bezpečnostní předpisy a právě sdílení dat s úřady. Na druhou stranu přispívají licence k větší profesionalizaci krátkodobých komerčních pronájmů a k ochraně spotřebitele.

Velkou výhodou je, že po získání licence Airbnb automaticky nesmaže nabídku na pronájem bytu ani po uplynutí denního limitu.

Podmínky Airbnb se v Amsterdamu ještě zpřísní

V Amsterdamu plánují od roku 2019 zpřísnit podmínky ještě více. Z dosavadních povolených 60 dnů chtějí v Holandsku snížit limit dokonce na 30 dnů v roce.

„To ale situaci příliš nepomůže. Jakmile se podmínky pro legální pronajímání bytů přes Airbnb ztíží, majitelé začnou zákony obcházet a Amsterdam tak nevybere dostatečné množství peněz na daních. Tím dochází ke vzniku šedé ekonomiky,“ upozorňuje Matěj z Blahobytů.

V letech 2015 a 2016 bylo na automaticky vybírané turistické městské dani vybráno přes 11 milionů euro. Snížení povoleného limitu bude mít proto negativní dopad na tamní ekonomiku, a to jak kvůli vzniku šedé ekonomiky, tak z důvodu menšího přílivu turistů.

V Barceloně musí mít hostitelé licenci

Hostitel, který chce pronajímat v Barceloně celý objekt, se musí nejprve registrovat na Katalánském registru. Kromě toho musí zažádat také o udělení turistické licence. Udělování nových licencí je ale nyní v centru města vyloučeno a lze obchodovat pouze s těmi starými.

V Barceloně je nyní oficiálně téměř 10 tisíc apartmánů s licencí, ale odhaduje se, že asi 6 tisíc bytů je pronajímáno bez požadované licence. Zmíněné omezení v praxi moc nefunguje, naopak vede k vytvoření šedé ekonomiky. Vůči novým žadatelům, kteří se snaží licenci získat poctivým způsobem, je navíc tento systém nespravedlivý.

V Paříži jsou podmínky mírnější

V Paříži je povolený limit na pronájem bytů přes Airbnb stanoven na 120 dnů v roce, ale pouze pro případy pronajímání celých bytů. Pronájem sekundárních rezidencí musí být schválen vládou. I tento systém ale není dostatečně promyšlený. V praxi je totiž těžko zjistitelné, která rezidence je primární a která ne. Pařížané proto tyto limity při pronajímání přes Airbnb příliš neřeší.

A jak je to v Japonsku?

Airbnb je regulováno i mimo Evropu. Oproti výše zmíněným regulacím jsou v Japonsku, kde je pronajímání přes Airbnb legální až od roku 2017, benevolentní. Japonská vláda je totiž tomuto typu podnikání nakloněná, a to i přesto, že Airbnb zatím funguje jen v Osace a v Otaku. Právě v těchto městech může být pronajímání provozováno maximálně 180 dnů v roce. I v Japonsku je ale nutné oznámit tento typ podnikání příslušnému úřadu.

Zajímá vás, v jakých zemích jsou hostitelé omezeni určitým počtem pokojů, nebo ve kterých státech musí majitelé bytů získat povolení, aby mohli nemovitost přes Airbnb vůbec pronajímat? Čtěte náš seriál, ve kterém se dozvíte řadu zajímavostí týkající se regulace ubytování v soukromí.