Seznamte se se Simonou: Simona je jedenadvacetiletá studentka psychologie a pro Blahobyty pracuje jako Blahobytná. Stará se o bezstarostné příjezdy a odjezdy hostů a snaží se jim zpříjemnit celý pobyt, jak se ostatně dozvíte při čtení rozhovoru 😉

Jsou Blahobyty tvůj první job?

Práce v Blahobytech není moje první zaměstnání, ale rozhodně patří k těm nejsrdcovějším!🙂 Máme nejlepší pracovní tým, všichni si skvěle rozumíme. Je to jedna radost, mít tak fajn kolegy! Navíc práce Blahobytné je časově dost flexibilní, což je pro nás studenty naprosto ideální. A nesmím zapomenout, že díky Blahobytům jsem poznala řadu zajímavých a úžasných lidí!

O kolik bytů se průměrně staráš?

Průměrně se starám tak o 8-10 bytů. Preferuji předávat ty, které dobře znám a jsou v okolí Vinohrad. Bohužel se tímto ochuzuji o poznání nových a krásně zařízených bytů, ale to nechávám na kamarádech Blahobytných. Ti mi velice často dávají recenze na nové přírůstky.

Jaký byt máš nejraději?

Každý byt, který předávám, je skvělý a hned bych se do něj nastěhovala. Jeden z mých nejoblíbenějších je v ulici Slavíkova na Jiřího z Poděbrad – je to krásný prosvícený byt. Často tam jezdí rodiny s dětmi, těm předávám byt nejradši. Jelikož je to byt mého přítele, vyzkoušela jsem si, jak příjemné je tam žít. Tudíž tipy na místa v okolí se doporučují jedna báseň!

Jaké bylo tvé nejoblíbenější předání?

Ráda vzpomínám na předání bytu třem mladým Finkám. Byly to rozjančené holky v mém věku, které přijely vyloženě s cílem zničit Prahu i sebe. Už při předání bytu byly lehce v náladě. Nejvíc je zajímalo heslo na wifi, kde najdou nejbližší klub a zda čeští kluci kolem dvaceti let ovládají angličtinu. Bylo to mé nejdelší a nejzábavnější předání. Ve finále to skončilo tak, že jsme byt opouštěly všechny po pár společných drincích a pokračovaly za zábavou do centra Prahy 🙂 Dodnes jsem s holkama v kontaktu a uvidíme se za dva týdny v Helsinkách.

Jaké bylo tvé nejzvláštnější předání?

Nemám vyloženě zkušenosti se špatnými předávkami bytů. Hosté jsou převážně velice slušní, ale ne úplně dochvilní, což občas zamrzí.

Napadá mě však jeden byznysmen z Chile, který měl přijet s kolegou, ale nakonec přijel bohužel sám. Předání bytů probíhá tak, že procházíte byt s hostem, postupně mu ukazujete místnosti, kde je jaké vybavení a sdělíte mu důležité informace. A ve chvíli, kdy jsem se s hostem z Chile dostala do malé, útulné koupelny, jsem jasně z jeho chování vytušila, že pan host asi úplně nepochopil, kde moje služba končí. Od té doby hostům prvně dávám informace o bytu a tipy o okolí, a pak až je beru na prohlídku bytu. Jelikož po incidentu s panem Chilanem to bylo pocitově to nejdelší doporučování restaurací… 🙂